Mezi kopci cesta klikatá...

Březen 2011

Na běžkách kol Harrachova

9. března 2011 v 16:04 | Sorgh |  Výpravy
Letošní zimní návštěva hor se krapet zkomplikovala. Poté, co nám pobyt na poslední chvílu odřekla jedna nejmenováná a velmi "férová" rodina v Petříkově. naše volba se stočila z Jeseníků směrem do Krkonoš, na Harrachov, již mnohokrát to ozkoušená lokalita.

Nové bylo jen to, že jsem si sebou vzal jen běžky a hodlal okolí městečka trochu prošmejdit. Sjíždění svahu už mě moc nebere, navíc běžkování jest kvalitnější tyrana těla.
První namazání a hned do kopců. Poprvé jsem vyrazil od běžeckého stadionu přez Rýžoviště směrem na Studenov. Bylo to kulervoucí, pač zpočátku se člověk trápí přez sjezdovky, neustále šmatle stromečkem surovým stoupáním do lesů, než se dostane na jistou úroveň křižovanou stopou. Hned poblíž už je chata Studenov, kde je možno zanadávat si u piva či grogu, ohřát se polívkou a doplnit cukry kynutým knedlíkem. Od chaty pokračuji na Ručičky, kde je významná křižovatka tras. Od tam jsem to brázdil směrem ke Krakonošově snídani, ale zavčas jsem odbočil, kopec, sjezd, sem tam nějaká křižovatka a vyjel jsem u Ptačince poblíž Rýžoviště. Dvě hoďky utekly jako voda a já kvačil na oběd a pivo.
Další výlet jsem nepojal nijak objevně. Od autokempu po upravené cestě k Mumlavské boudě a nahoru na Krakonošovu snídani. Je to celkem pakárna i v létě, ale na těch lyžích je to fasa tréning. Cesta zpátky byl nekonečný sjezd opět k Mumlavské boudě a ke kempu. Pivo jsem na zpáteční cestě oželel, neboť budky byly obsazeny zahraniční klientelou a nekonečný hlahol by rozptýlil omámení lesního ticha.
Asi třetí den jsem objevil hezkou zkratku od chaty na závodní okruhy. Ty si mě zcela získaly a já následující dny kroužil právě zde. Trasy se klikatí lesem, navzájem se křižují, střídá se stoupání s pěknými sjezdy, zkrátka paráda. Sem se mi podařilo jednou dostat i ženu a doufám, že ji to moc nenaprudilo.
Po řádném tělocviku jest třeba i doplňovat tekutiny. Takže po večerech přišel čas i na návštěvu oblíbených zařízení U krtka,restaurace Praha a Pivovarské restaurace. Všude dobrá kuchyni, milý personál a dobry pivo. Zvlášť musím zmínit třený pivní sýr v pivovaru a jejich ležáckého Františka. Co se týče lokálu, tak nejradši mám zase Prahu, která zachovává kouzlo starých časů a hospodskou patinu. Krtek je zase sympatická čtyřka vhodná na prá škopků bez jídla.
Pobyt jsme zhodnotili tak, že netřeba další léta vymýšlet nové cíle a pinožit se kdoví kde. Chata v Harachově skýtá kvalitní útočiště.