Mezi kopci cesta klikatá...

První jarní marš

23. dubna 2008 v 18:47 |  Výpravy
Jaro je tu a nebylo zbytí, než se vypravit spolu s panem Victimerem ho řádně přivítat někam do lesů. Ovšem nastala řada problémů a komplikací, takže z původně plánované dvoudenní mise zůstalo u jednodenního výletu.
Náš plán se zaměřil na námi opomíjený Moravský Kras. Vyrazili sme ráno o půl deváté vláčkem z hlavňáku do Babic nad Svitavou. Počasí se jevilo dobře, obloha byla modrá a my se těšili z malebnosti kraje za oknem vlaku. Nerozházela nás ani třída základní školy specializovaná na romskou menšinu. Děti byly u vytržení, koukali z oken a divily se okolní flóře a fauně. Chápu, na špinavých dvorcích a ulicích nic takovýho nepotkají. Přáli sme jim to.
Po vystoupení v kýžené zastávce nás obklopil chlad hlubokého údolí Svitavy. Tato oblast mě vždy fascinovala, na svých cyklotoulkách sem často zavítám. Ale cesta pěšmo přímo do Babic byla pro nás oba premiérou. Nástup byl vskutku prudký, klikatící se cesta vedla stále vzhůru a my oceňovali fyzickou kondici babických dědků a babek, která se zdála nutností. Sama ves je řádně roztáhlá na hřebeni kopců, výhled je místy úchvatný a taková chaloupka by zde nebyla od věci. Tři knajpy navíc zajišťují jisté kulturní vyžití. Hned za obcí nás překvapila první krasová pozoruhodnost, a to tzv. Malá Macocha. Malá propastička uprostřed lesa si mě získala svou tajemnou krásou, kterou se kolega Victimer pokusil zachytit svým digiaparátem. Zbytečně sme se ale nezdržovali a pokračovali po žluté směr Křtiny. Cesta nás vedla z kopce dolů, až sme vylezli v Josefovském údolí, naproti jeskyně Kostelík. Tako skalní prostora mě fascinuje od dob, co ji znám, proto sme si ju důkladně prolezli a osahali. Pak už sme bez otálení mašírovali po modré do Křtin. Cesta po chvíli opustila údolí a zamířila do stráně vlevo, kde nás po několika minutách přivítala obec Habrůvka. Malá vesnička, jakési předměstí Křtin, kde sme asi nejvíc ocenili novou hasičskou zbrojnici. Za pár okamžiků sme však už scházeli do Křtin. Někdy během tétodoby nás začali napadat bláznivy slovní spojení a vyšli z toho prvky jako katedralizer, teta Tabu apod. Pro nezasvěceného blbost, pro nás zdroj humoru a huby od ucha k uchu.
Ve Křtinách sme ihned zapadli do knajpy U Farlíků, kde sme konečně smočili rty v brněnské jedenáctce a něco pojedli. Musím uznat, že zvenku nevypadá, ale hospůdka je to malebná a ani na obsluhu si nemůžem stěžovat.
Doba pokročila a my po krátké úpravě plánu cesty mířímena Bukovinku. Cesta vede zprvu do kopca, odkud se nám skýtají hluboky pohledy na kostel. Blekoš fotí, dokumentuje, já se kochám. Po chvíli vcházíme do lesa, dál na poli tvoříme nějakou tu fotku a pak se pomalu stáčíme přez lány do Bukoviny. Počasí se začalo nepříjemně honit, mraky hrozily a spadlo i pár kapek. Neleníme, kvačíme, procházíme Bukovinu a dál do Bukovinky. Zde jest prvotním cílem usednout v mé oblíbené knajpě. Počasí nepřeje idylce na zahrádce, proto usedáme uvnitř a za příjemného praskání polen v krbu popíjíme Starobrno. Obsluhuje nás velmi fešná servírka, které tímto skládám hold a potvrzuji kolegův verdikt na www.nihilcut.blog.cz, že se stává jakousi naší miss. Jeden by nelenil a trochu se pelešil, že. No ale dojem trošku kazí párek místních ožungrů, kteří se u vedlejšího stolu postupně rubali vodkou. I my poseděli, ale čas začal tlačit, takže nezbylo než zvednout prdel a posunout se dál. Čekal nás ještě kousek cesty.
Vydali sme se po modré směr Rakovecky údolí. Cestou sme navštívili Včelu, obskurní obchůdek s potravinama, kde mají nic a všechno. Avšak salám s rohlíkama nás upokojil a tak sme pokračovali dál, hltaje tuto skromnou svačinu. V lese bylo vlhko, údolí zamokřeno a místy byl problém kráčet suchou nohou. Cesta na Jedovnice nás ovšem vedla s jistotou a my neměli důvod k pochybnostem. Po několika kilometrech sme opustili promáčený les a rázovali si to po cestě objímající oba Jedovnicky rybníky - Budkovan a Olšovec. Nemělo smysl se nějak zacházet, čas kvapil a studenej vítr nás hnal přímo na zastávku busu do Brna. V tomto vozidle sme potom klimbali a nerušeně dojeli do Štatlu.
Sorgh
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama