Mezi kopci cesta klikatá...

První sezónní...

6. března 2008 v 10:11 | Sorgh |  Výpravy
Tož nastalo období krásnýho počasí, teploty se drželi hravě nad deseti Celsii a tak sme se s kolegou Victimerem dohodli, že otevřem sezónu malým výletem. Jelikož věnoval tento víkend návštěvě Brna, v pátek holdoval kamarádům a pivu, v sobotu se léčil, tak na nebohého kamaráda mu zbyla neděla. Já se ovšem neurazil, v sobotu sem byl stejně v hokně, tak co už..
Vyrazili jsme ráno hned po mé šichtě. Počasí udělalo v sobotu šílenej přemet, poslalo nám vychřici Emmu a vůbec humus počasí, a to trvalo i v nedělu.Já sem vystartoval šalinou na konečnou do Řečkovic, odkud sem se vydal již jednou zde zmíněnou cestou na Velkou Babu. Nepříjemně pršelo a i větřík dával o sobě znát. Ovšem
nás to neodradilo a sešli sme se na předem danym místě, Nad Kopaninami, asi 0.5 km od "Baby". Bylo půl deváté a my se vydali naplánovanou cestou. Zprvu sme šli dál lesem až do JInačovic. Tato víska mě celkem překvapila tím, jaká to je prdel. Když sem jí projížděl po hlavní, vždy sem tušil nějaky to zašity centrum, něco výraznýho. Nyní ovšem, při vnitřním průchodu bylo jasné, že tam vůbec nic není. Pouze domy zbohatlíků, mezi nimiž se ztrácí místní zástavba. Dominanta žádná. Proto sme se nijak nezdržovali a pouze obec překřížili a pokračovali do polí. Minuli sme pozůstatek jakýhosi betonovýho monstra, o němž se domníváme, že má spojitost s tzv. Hitlerovou dálnicí u Prígl. Cesta nás vedla polním bahýnkem do lesa.Přišlo rozcestí Senařov a my dál sledovali zelenou. Po chvíli sme mašírovali podél plotu místní obory, do které sme se měli zanedlouho onořit. Přišli sme na to, že obora je jakýsi ekvivalent ostrova Dr. Moreaua, tudíž sou tam mutanti. Dejme tomu Kloni z Dovatronu. Nevím, snad se mi to zdálo, nebo to jen vánek zaševelil ve stromoví, ale zdálo se mi jako bych zaslechl z poza plotu povzdechy, něco jako - mozcííí... Ha ha. Tomuto tématu sme se věnovali z
načnej kus cesty a kilometry utíkaly. A už je tu Trnůvka, známé rozcestí z mých výprav na kole. Odbočujem doleva a okoušíme přístřeší turistického posezení. Ale nezdržujem se, hlad a chlad nás ženou dál. Po pár stech metrech přelízáme do obory. Tady se mi velmi líbí, cesta je příjemná a i Blekoš se zdá překvapen malebností okolí. Netrvá dlouho a jsou tu Tři kříže a kalvárie. Něco vyfotíme a naše srdce začínají plesat nad prvními pohledy na našu drahou Bítýšku, která se dole pod kopcem zjevuje svou vlídnou náručí.
Scházíme dolů, míjíme malé poutní místo s kapličkou a o chvílu pozděj se vynořujeme na kraji Chudčic. Zde nás pleskne do očí architektura jednoho domu, která svojí originalitou a moderností zasáhla avantgardno v našich dučích. Zajímavý prvek v krajině.
A už sme u mostu u konečné parníku, odkud je to jen kousek podél Svratky do centra městečka. Hned vybíráme pěknou hospůdku, která se zdá nová nebo zrestaurovaná. Otvírají ale až v jedenáct, takže máme asi dvacet minut na vybrání peněz a jedno pivko Na městečku. Naše již kultovní knajpa nás vítá smogem, místním debilem a špekatym panděrem místní mladé výčepní. Ještě že dáme jen jedno pivo. Po vypití platím a dávám zvláštní
tringoš - cena 35 kč, já dávám 36, to je dobry:-) Asi ňákej zkrat v šedé kůře. A už kvačíme do vytipované hospudky.
Scházíme dolů, míjíme malé poutní místo s kapličkou a o chvíli pozděj se vynořujeme na kraji Chudčic. Zde nás pleskne do oči architektura jednoho domu, který svojí originalitou a moderností zasáhl avantgardno v našich duších. Zajímavý prvek v krajině.
A už sme na mostě u konečné parníku, odkud je to už jen kousek cesty podél Svratky do centra městečka. Hned vybíráme pěknou hospůdku, která se zdá nová nebo zrestaurovaná. Otvírají ale až v jedenáct, takže máme ještě dvacet minut na vybrání peněz a jedno pivko Na městečku. Naše již kultovní hospoda nás vítá smogem, místním debilem a špekatym panděrem místní mladé výčepní. Ještě že dáme jen jedno pivo. Po vypití platím a dávám zvláštní tringoš - cena 35 kč, já dávám 36, to je dobryJ. Asi ňákej zkrat
v šedé kůře. A už kvačíme do vytipované knajpy. Teplo, útulno, Černá hora, no paráda. Dáváme super oběd a ňáky tři piva a hodnotíme. Jedinym mínusem jest zjištění, že došlo k vytrousení kultovní a historické mapy z kolegova batohu. Je to škoda, protože tento aršík papírů s náma už prošel mnohé. Život de ovšem dál a na ztráty nehledí.
Čas kvačí a my se zvedáme na bus. Ten jede na čas a vyhazuje nás v Bystrcu.
S pánem Gottem, pane Blekoš, bylo to poetické, jak já říkám, a byl se tady rád.
Sorgh
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama