Mezi kopci cesta klikatá...

Prosinec 2007

Marduk, Unleashed, Vreid....

19. prosince 2007 v 18:54 | Sorgh |  Muzika
Je 12. 12. 2007, 18.00.
Brno, Fléda, turné skupin Marduk, Unleashed...
Přicházím na čas, přesně v šest. Žádná fronta, proto v pohodě kupuju lupen a mířím k baru. Ze sálu se už valí randál a kvílení. Nezajímá mě to, to jen předskokani Insania ze Švédska se snaží ukázat, že power metal má stále co říct. No, já jejich účast nechápu, ale proti gustu žádnej dišputát, no ne?
Po chvíli se dostavují kolegové Šenky a Pepa, dáváme škopek a čekáme na trošku té brutality. Naštěstí to netrvá dlouho a na scénu přichází Chtonic. Původem z Taj - Wanu, tahle skupinka předvádí melodickej black průměrné kvality. Plusem jim budiž exotičnost jejich výrazu a jakejsi asijskej nástroj o jedné struně, tuším, na kterej jeden číňan hrál smyčcem. Zprvu sem byl zaujat jeho zvukem než mě došlo, že to hrají klávesy. Zvuk záhadného nástroje sem tudíž nezachytil. Pěkným zpestřením byla basačka, připomínající mi styl manga, její krátká sukýnka odhalující sametová stehna mi způsobovala návaly horka.
Další, velmi očekávanou partou na holení byli Norové Vreid. Z mé strany velké očekávání, které bylo naplněno. Skupina oháklá v černých košilích s jakýmsi khaki rukávcem, kde se vyjímala norská vlaječka a znak Vreid. Trošku to evokovalo nacionalistické manýry, ale budiž. Věřím, že to kluci mysleli dobře. Hudba byla někde na pomezí black/deathu, velmi svižná a hudebníci své vystoupení patřičně prožívali. Hlavně plešatej kytarista Ese neustále hulákal do davu, i když bez mikrofonu mu to bylo houby platny. Zkrátka, velmi slušné vystoupení. Čekal sem trošku něco jinýho, ale zklamán sem rozhodně nebyl.
Dalšími na paškál byli, trošku nečekaně, Unleashed. Parta starých harcovníků pod vedením mameluka v brýlích nastoupila v dobré náladě a jala se produkovat svůj typickej death. Naposlouchany je moc nemám, jediny jejich album, ktery vlastním, se válí kdesi v prachu. Tím naznačuju, že mi moc nevoní. Ovšem naživo mě naprosto dostávají, hudba mě bere, hrozím a vrním si blahem. Mají sympatickej přístup k vystoupení, komunikace s publikem je na dobré vlně a tak není co řešit. I základnu fanoušků mají silnou, no tak... Jedním slovem sem si to užil a budu si muset něco pořídit.
Asi abych se z toho nadšení neposral, na plac přichází Ensiferum z Finska. Co sem komu udělal, že mě trestá takovou hromadou sraček. Co to je za šašci? Hudebně nic, z čeho bych padal na prdel, takovej meloblack, snaha o epično, nevím, odcházím. A udělal sem dobře, neboť plněná placka od Ahmeda venku na ulici mi zklidňuje pobouřený žaludek. Ale ty komicky gesta hrozící do davů, špekaty bíly tělíčka, to mám před očima dodnes.
Náladu mi zpravuje fakt, že na řadě sou Marduk. Ikona blacku, monument zla a portál nicoty se chystá nás sežehnout. V sále je tma, ozývá se válečné intro, hráči přicházejí. Pak to začne. Mela jak u Karla Gotta, když zjistil, že bude opět otcem. Novej zpěvák Mortuus řve jak na vidličkách, rozvážně pochází po pódiu a hřeje se v žáru nadšených očí. Devo s Morganem po bocích hoblujou svoje pekelny náčiní a je jedno, jestli právě smaží pecku z Heaven shall burn... nebo z poslednícho ROM 5:12. Novej bicmam Lars se těm škopkům snad mstí, nevím, vzteky do toho tluče, jako by mu ty bubny zkazili život či co. Prostě si s něma rozumí a dokazuje, že je důstojným nástupcem za Dragutinoviče. Nemám pochyb.
Pekelníci projeli poctivě notnej kus své diskografie a my všichni jen odfukujem pod náporu vychřoidní první ligy. Líbí se mě i jejich warpaint, patří k nim jak vemeno ke koze a dojem je o to mocnější. Žádny inovace, furt to drhnout po své koleji. Parád.
Konec představení vašnosti, musíme domů. Je mě to až líto, klidně bych ještě přidal. Jdem ten zážitek spláchnout ještě jednou plzní a pak na kutě.
Hodnocení? Tak tedy: Marduk - 10/10 Chtonic - 4/10
Unleashed - 8/10 Insania - 1/10
Ensiferum - 3/10 Vreid - 7/10