Mezi kopci cesta klikatá...

Srpen 2007

Solefald - In harmonia universali

31. srpna 2007 v 10:55 | Sorgh |  Muzika
Dostal sem se k dalším kousku z řady výtvorů norských géniů Solefald.Jejich hudba mi již dávno učarovala, proto postupně doplňuju svou sbírku o další dílky z jejich diskografie. Trošku bych přiblížil desku z roku 2003. Nemám k tomu zvláštní důvod, genialita již byla dávno potvrzena. Snad kvůli obálce, kde se vyjímá obraz malíře Jana Kristoforiho.
Kdo Solefald zná, nebude nijak zvlášť překvapen. Album se nese v duchu avantgardních postupů, kdy se v jedné skladbě vystřídá několik motivů, hutným blackem počínaje a jazzem konče. Celkově zde ovšem tvrdých pasáží ubylo, více místa dostal čistý zpěv, leckde protagonisté pějí duet. Hodně prostoru jako tradičně zabírají klávesy, oblíbeny "hamondky", bez kterých by to nebyli Solefald. Krásně je do několika songů zaaranžován saxofon. Nevím, asi to budou klávesy, ale ten zvuk se tam setsakra hodí.
Opět, jako u dalších jejich alb, mi rozum zůstává stát nad komplikovaností skladeb, kdy se jedna linka míchá s druhou. Rád je při poslechu rozplítám, snažím se v kakofonii zvuků rozeznat jeden od druhýho a s přibývajícími poslechy se to i daří.
Zasvěcení tohle album jistě pochopí, pro ně bude lahůdkou. Pro "objevitele" to bude sousto těžší ke strávení. Ale nenechte se odradit, stojí to za to!
Sorgh

Brutal Assault 2007

29. srpna 2007 v 20:53 | Sorgh |  Muzika
Tož se konečně dostávám k recenzi 12. ročníku našeho oblíbenýho fesťáku. Jak se již pomalu stává zvykem, opět byla změněna lokace, letos do pevnosti Josefov v Jaroměři.
Z důvodů pracovních a osobních jsme se zůčastnili pouze třetího, posledního dne. Přijeli sme něco po začátku, a tak po zakoupení lupenů a výměně žetonů sme hned odkvačili na plac. Na podiu A zrovna hráli podivní týpci EXKREMENTORY GRINDFUCKERS. Ty sem teda osobně nepochopil, podivná směs grindu a kabaretu, spíš show než hudba. Navíc myslím, že to byli Poláci, a tak němčina v jejich podání zněla dost divně. My sme ale čekali na uznávany SEAR BLISS z Maďarska. Tuhle chásku máme docela naposlouchanou a naživo jim to vždycky pěkně šlape. Nezklamali. Udělali průřez tvorbou, fláky z poslední desky na mě dejchly funerálním odérem a bylo to. Standartně dobrej výkon.
Potom sme se potulovali po areálu a zkoumali distra. Další kapelou, kterou sme zkoukli byli GADGET. Pro nás neznámá, takže žádny očekávání. Zahráli hutně, ale moc sem je nesledoval, takže abych neuškodil. To další, DAGOBA, byla známá z loňskýho ročníku, ale paměť je děravá... Každopádně mě to nijak nebolí, protože to nebyl můj šálek kafe, sory, frantíci.
Pak nás nic nelákalo a tak sme se vydali do města na prohlídku. Je to vskutku bizarní místo, hlavně ta pevnost. Hodně cizí, neosobní, jeden si připadá jak ňáké počítačové hře, kde se začnou z oken valit zrůdy. Nebýt těch metlošů kolem. Lepší to bylo v centru, ale žádná sláva. Sedli sme do jedné knajpy na pivo a polívku a pokecali se dvouma holkama z Prahy. Evidentně poprvé na festu a tak byly plny dojmů.
Pak už sem spěchali zpátky, protože na place se měli objevit němečtí DIE APOCALYPTICHENREITER. Hodně známá a chválená banda. Ovšem netrvalo dlouho a my rychle prchali pryč. Takovou blbost sem dlouho neslyšel. Typicky německá melodika, tupej projev, no zkrátka zklamání. Kde je ta jedinečnost, ptám se? Chuť nám zpravili až následující ZYKLON. Tihle maníci potvrdili jedinečnou pozici metalu z Norska. Ti se nemají proč předvádět na podiu jak šašci. Přišli, spustili, mazec jak prase, a odešli. Žádnej přídavek. Směs black/death, ktejou hrajou, je mi blízká a navíc se zde realizují i dvě ikony stylu - Samoth a Trym, oba zkušení harcovníci ve smečkách jako Emperor, Enslaved, Myrksko...
Po tomhle zážitku už sem byli namlsaní, takže následující KEEP OF KALLESIN byli jako plácnutí do vody. Zahráli něco blacku, ale čekal sem od nich víc. Možná je to ve studiu lepší, Armada je fasa.
Další na řadu přišli CARNAL FORGE. Po prvním songu bylo jasny, že tohle není přesně podle našeho gustíka, tož sme se vzdálili, čerpali energii a nechali to plynout jako kulisu. To nejlepší totiž mělo přijít.
IMMOLATION nám hned ukázali, zač je toho koleno. Parádní náhul deathu, kterej nám tlačili do hlavy, mě přesvědčil, že co se týče tohohle stylu, US kapely nemaj konkurenci. Protože na každym festu, kde někdo ze zámoří byl, nás prostě odrovnal. Výjimkou sou snad jen Malevolenti a Incantation, ktery nemusím. Jako bonbónek pak byla autogramiáda, kde se nám dotyční umělci podepsali a prohodili pár slov jako - hi, super, goog set:-)
Naprostou chouťovkou pro mě ovšem bylo vystoupení norských MADDER MORTEM. Mám je rád od doby, co sem si koupil kazetu All flesh is grass. Směsice slavičího zpěvu, tvrdých kytar a zvláštních melodií mě okamžitě dostala. A naživo ani v nejmenším nezklamali, což potvrzoval i ohlas fanoušků. Korpulentní diva Agnette se svíjela, křičela i pěla, mužští okolo ji obestoupili hradbou tvrdých rifů, no zkrátka jeden z vrcholů...
Na další tvrďáky, polsky VADER, se udělal solidní kotel před druhym pódiem, takže sme ani neměli chuť se tam mačkat a prat s ožralejma Polákama. Poslouchali sme je z boku, kdy nám bylo nutno si už pomalu chystat flek na Satyricon. Deathová legenda zahrála dobře, z blízka to mohlo byt fakt super. Ale my už se třásli na hvězdy večera.
SATYRICON. Legenda z největších, spolutvůrci a určovatelé stylu. Ikona, která má duši a blackem žije. Co naplat, co mám povídat. Byl to jeden z nejlepších koncertů, ktery sme slyšeli. Satyr byl dominantní, okamžitě si získal náš respekt a i dav se jevil pod dojmem velikánů jako stádo hovad. Zazněli pecky jak ze starých alb Shadowthrone počínaje a po novinku Now, Diabolical. Osobně mě asi nejvíc uchvátili songy z Nemesis Divina. Prostě bomba. Nakonec mě jen zamrzelo, že palička pana Frosta vržená do diváci mě minula cca o 5 cm.
Po tomhle setu sme už byli dost vyfluslí, proto vystoupení DYING FETUS jsme věnovali pozornost jen tak napůl, i když jsme se na ně těšili. Ale i z povzdálí jsme poznali americkou školu, uchu lahodící.
V tu dobu už bysme šli spat, ale nevidět aspoň kousek RED HARVEST, to by byl hřích. Takže přetrpět ONSLAUGHT, ktery sme vůbec nepochopili, jakýsi heavy cosi, uječenej zpěv, no příšernost! Bylo to martýrium, ale dobrá věc se podařila.
Poté již hluková stěna, hukot, valící se bestie, RED HARVEST. Legenda jak blázen, rád sem je viděl, ale na tak pozdní hodinu už to bylo náročny na pochopení. Proto z povinnosti jen dva fláky a šup na vlak.
Cesta domů byla naprosto bez problémů, vlaky navazovali a v osm sme byli v Brně. Jediným černým bodem byl debil, kterej se pod vlivem alkoholu a obdivu svých kamarádů jal oblažovat celej vagón svým trapným humorem. Tehdy sem myslel, že Blekoš poprvé zabije, ale ustál to. Jet dom po třech dnech, asi by tekla krev.
Festival hodnotím nadmíru pozitivně co se týče kapel, ale areál mě totálně zklamal. Místo aby se plac směrem od pódia zvedal, tady spíš klesal, a vidět něco zezadu byl nadlidskej výkon. Okolní obechcany zdi mě taky moc neoslovili a bylo by toho víc. Zkrátka, s místy konání to jde od desíti k pěti. A dost kritiky. Díky za další dobrej fest.
Top 5: Satyricon
Madder Mortem
Zyklon
Immolation
Sear Bliss

Atmosféra Opeth

8. srpna 2007 v 17:29 | Sorgh |  Vizual